Stručná historie nejen vzniku festivalu

Dejvické hudební léto, neboli DEHULE či DEJHULE, to už je dnes pojem nejen pro Dejvice a Prahu 6. Tento tzv. dejvický „Woodstock“ je desetihodinový maraton pod širým nebem, který má jednu nespornou výhodu. Nikdo tu nikoho neotravuje. Psi volně pobíhají, muzikanti hrají nebo poslouchají jak hrají jejich kamarádi, děti jezdí na kolech nebo řádí na nafukovacích skákadlech, lidé tancují nebo poslouchají vstoje, vsedě i vleže. Snad jen při prvním ročníku se lidé bydlící v okolních domech vyděsili v domnění, že festival bude podle svého názvu trvat celé léto….

GENESIS

Epicentrum zrodu je skutečně v Dejvicích. Bude-li někdo puntičkář, může namítnout, že spíše v Bubenči. Jedná se ale pouze o jednu ulici, která zbývá k hranicím mezi Bubenčí a Dejvicemi. Ano, pouze jednu ulici od „hranic“ se nachází v současné Terronské ulici, v čísle 23, legendární hospoda „U svatýho“ (oficiálně Staré zátiší). A zde v domě, který byl postaven v roce 1924 stavebním bytovým družstvem URAN a kde je tato hospoda prakticky od počátku, se také „narodilo“ Dejvické hudební léto.

Nechť promluví pamětníci :

„V kapele OOZ, která vznikla z recese v roce 1993 v jedné z dejvických hospod, se myšlenka na festival kdysi zrodila. A nikdo neví, kdo s tím přišel první. Mám dojem, že to místo (rokle u stadionu Kotlářka v Dejvicích) napadlo jako prvního mladého Honzu Šabacha. Ale chtěl to dělat přímo v přírodě, všude kolem; je to bývalá cihelna, které jsme neřekli jinak než Rokle. To by ale bylo technicky dost obtížné a mě nakonec napadlo udělat to na stadionu“, vzpomíná Jan Babka, spolužák spisovatele Petra Šabacha a bývalý zpěvák a textař skupiny OOZ, kde v současnosti hraje i mladší Šabachův syn Petr.

Další „evangelium“ je podle Jirky Horálka, kapelníka OOZ a ředitele festivalu:

„Někdy v roce 1993 jsme seděli U svatýho s Ivanem Exnerem, Honzou Rottou, Jirkou Barešem a Honzou Babkou a nadávali na to, že je tady nuda, že nám zavřeli Petynku a že není kde hrát. Na Petynce býval pravidelný festival Břevnovské hudební léto – Břehule. A teď nebylo nic. Tak jsme se rozhodli udělat si taky takový festiválek. Jenda Babka oběhl všechna povolení a bylo to. První ročník 1994 byla původně legrace, happening pro muzikanty a jejich pár známých. Sehnali jsme kamarády, kteří zahrajou zadarmo, jiný kamarády, kteří za půl peněz postaví pódium, sešli jsme se a bylo to veselý. Přišlo asi pět set lidí. Výtěžek jsme poslali na dětskou onkologii do Motola, protože tehdy se o ní hodně mluvilo.“

Nutno podotknout, že charitativní zaměření DEHULE zůstalo zachováno po celou dobu trvání až dodnes. Kromě výše zmíněné dětské onkologie nemocnice v Motole to byla ještě dětská pneumologie tamtéž a v současnosti byl výtěžek z posledních dvou ročníků věnován stacionáři pro postižené děti s názvem DAR , umístěnému v Praze 6 Veleslavíně. (viz web:

Tento již tradiční festival se od roku 1994 nekonal pouze dvakrát z personálních a technických důvodů. Jádro hudebníků, kteří přivedli na svět DEHULE, zůstalo doposud zásadně nezměněno. Jsou to především Ivan Hlas, Martin Kraus a Krausberry, Richard Tesařík a YOYO Band, OOZ, Parademarche, Bluesberry, Strahov. K již tradičním účinkujícím patří také Laura a její tygři. Ale zahrálo zde již mnoho a mnoho dalších kapel a osobností. Na třetím ročníku např. vystoupil společně S Ivanem Hlasem legendární český kytarista Ivan Král, který byl členem kapely známé rockerky Patti Smith.

Historie stadionu Kotlářka se vzhledem k jistým legislativním změnám bohužel uzavřela. Ale díky velké vstřícnosti vedení Armádního sportovního centra Dukla, se poslední ročník mohl konat na stadionu Juliska, který je jen pár metrů od původního tradičního místa konání. Pevně věříme, že nově navázaný vztah s Juliskou zajistí pokračování této tradice. Díky Julisko !

Sdružení dejvických hudebníků KOTLABA tímto zároveň děkuje všem přátelům, kteří v průběhu let jakýmkoli způsobem přispěli a přispívají ke konání tohoto milého a potřebného podniku. I všem minulým a budoucím sponzorům, což jste i vy vážení návštěvníci, neboť není hezčího pocitu, než se výborně pobavit a zároveň vědět, že každá vstupenka rovná se alespoň malé usnadnění života těm, kteří se v něm mnoho pobavit nemohou.

Zvláštní poděkování pak patří úřadu městské části Praha 6 za každoroční podporu.

Přejme „DEHULI“ do období dospívání jen to dobré.


Robert Hölzel – člen org. výboru 8. června 2009 Dejvice - Bubeneč

Zpět